Otesánek

Stojíme v kuchyni a snažíme se být neviditelní (a hlavně neslyšitelní).

L: Nemlať do toho kelímku tolik...
M: Myslíš, že nás slyší?
L: Zatím si tam prohlíží knížku.
M. Hlavně nesmíme nahlas mlaskat... Pozor, škrábeš lžičkou o talířek.
L: Musí ty dvířka od lednice dělat takovej kravál?

V tom Kryštof odkládá knížku a rozbíhá se k nám s vyřváváním MŇAM MŇAM MŇAM. A nám je jasný, že jsme právě dojedli.....

Nechci, abychom vypadali jako krkavčí rodiče, ale on toho sežere strašně moc! Považte, to díte má asi 11 kilo a myslím, že dokáže sníst dvojnásobek své váhy. Možná i víc. Každé ráno se budíme a kontrolujeme, jestli nás přes noc neujídá.

Až ho jednou pozveme jako dospělého na oběd, představuju si, že budu vařit podle podobného receptu.

Na jednu porci potřebujete:
2 řádky brambor
5 kg mouky
kopu vajec (60 ks)

Z těchto ingrediencí udělejte těsto v míchačce na beton. Tvarujte bramborové knedlíky a vařte v páře nad komínem tepelné elektrárny.

1 prase

Nezdržujte se porcováním a asi kolem půlnoci ho vrhněte nad oheň. Otáčejte do poledne, kdy můžete servírovat.

5 sítěk cibule
3 záhony zelí
1 kg cukru na dochucení
1 kg mouky na zaprášení

Zelí párkrát přejeďte sekačkou na trávu a duste na cibulce ve staré plechové vaně do změknutí. Dochuťte a zahustěte.

Podávejte na talíři o průměru cca 12 metrů. Nezapomeňte narazit sud piva a připravit jeden doubletuplák.

DOBROU CHUŤ!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chci vidět kozy!

Uklidním vás hned na začátku, přísahám, nepůjde o kojení! Naši sousedi mají totiž opravdivé kozy, co mají rohy a mečí. Každý den se na ně chodíme s Kýšou dívat. Já už se naučila i obstojně mečet. Dokonce tak dobře, že občas když mečím, abych je vylákala z chlívku, tak sousedka křikne z okna „Lizina, drž hubu!“ Asi mi ale rozumí, protože vylezou a začnou se předvádět. Občas se trkají, což Kýšovi připadá prima. Někdy naráží do stromu (nevím proč, ale tvrdím mu, že si brousí rohy), což je ještě větší zábava. Nejvíc komické však je, když mu sežerou rukavici. To se smějí Kýša, Lizina i ta druhá koza. Já nikoli. To už bude třetí lichá. Nedávno jsme byli s mužem na pivu a já říkám našemu kozímu sousedovi „Teda sousede, ty vaše kozy jsou pěkně vyčůraný. Dneska chcalo a obě byly zalezlé v chlívku. Já tam mečím jak debil, jedna vystrčí hlavu, chvíli kouká, cosi zamečí a zaleze. Děs!“ „A rohlík si měla?“ No, neměla… Holt jim není dost dobrý, když se naučíte...
Další informace

Milujeme zvířata...

...hlavně teda Kýša. Od chvil, kdy na ně pokřikoval a občas je pohladil nebo nakrmil přes plot uplynul nějaký čas. A tak jak dítě roste, tak se samozřejmě i zvyšují jeho nároky. Aktuálně nejoblíbenější jsou jednoznačně kočky. Bohužel je nedokáže efektivně chytat, tak to prostě odnáším já. Ono takovému MAMIIIIII ČIČIIIIIIIIIII CHYTIIIIIIIT se prostě nedá odolat. A to vše jen proto, aby jí pohladil očička... Se Zenem, což je našich kokr, zase nejradši jí, hezky pěkně jednou já, jednou ty. Nevím, co mu na těch granulích chutná, ale alespoň se učí rozdělit se o to, co má někdo jiný. Minulý týden zjistil, že existuje něco tak odporného, jako pavouk. A navíc po mně zdědil přesvědčení, že každý pavouk u sebe nosí nůž a představuje ohrožení života. Jeho PAVOU BOJIIII je víc než jasné. Nedávno měl svátek a dostal krásnou knížku s okénky, kde se schovávají zvířátka. To, že je pod jedním z nich pavouk jsem zjistila díky mohutnému škrcení, které po otočení následovalo. Nevím, jestli u dětí...
Další informace

QUIET BOOK

Tak jsem se do toho dala. Já šiju! Jako fakt! Stříhám, obšívám, zažehluju, šiju a takový ty kravinky kolem... Ale musím vám říct, že to jde dost pomalu, protože se mi do toho pořád někdo sere... ZTRACEČJEHEL - to je dost nebezpečnej skřet. Ztrácí jehly a to nejlépe v jediném koberci, který doma máme. Má sice asi metr čtvereční, ale zato dost dlouhý chlupy. Takže jsem konečně pochopila, jaký to je, hledat jehlu v kupce sena! Jen doufám, že se ze škodiče časem nestane jehelníček. MUCHLONIT - moc zábavnej pán. Zasahuje zhruba každý druhý steh a jeho dobrodiní spočívá v tom, že mi udělá uzel na niti před tím, než ho udělat chci. Dost zdržuje, ale na druhou stranu páchá nejmenší škodu. KŘIVOSTŘIHAČ - nikdy ho nepochopím. Tenhle týpek totiž zaviní to, že i když chci ustřihnout z A4 pruh o šíři A4, tak to nikdy nevyjde. Jeho vina je taky to, že všechny zvířátka vypadají jako postižená, protože mají nesouměrné hlavičky, každou packu jinou a to ani nemluvím o tom, že trpí brutální skolióz...
Další informace