Co vás může překvapit, když trávíte dovolenou bez prcka

Každý, kdo má děti, mi dá jistě za pravdu. V rámci péče o potomstvo se některé věci tak automatizují, že člověk skoro zapomene, jak je to bez dítěte. A protože mě muž překvapil dovolenou na ostrově Fuerteventura, měla jsem možnost si to oživit.

1. Dá se spát celou noc! První noc jsem se probudila a při pohledu na budík jsem utrpěla šok - bylo 7. Šli jsme spát před půlnocí. Pane jo, vážně se dá spát 7 hodin? A v kuse? Připadám si jak Růženka. Na další dny jsem si preventivně nařídila budík na třetí hodinu ráno, cvičně jsem si vstala a proběhla se do apartmánové kuchyňky. Tam jsem strávila asi 3 minutky (doba, po kterou trvá udělat mlíko) a šla jsem zpět do ložnice s povykováním "Už letím a nesu mlíčko!". 

2. To, co máte na talíři, je skutečně jenom vaše! Tak toto bylo naprosto neuvěřitelné. Sice jsem prvních pár dní odchytávala v restauraci malé děti a nabízela jim ze svého talíře jídlo, ale oni ho překvapivě nechtěly! Pak jsem byla personálem donucena toho nechat, z nějakého důvodu se to nelíbilo jejich rodičům. 

3. Den má 24 hodin a stíháte všechno, co jste si naplánovali! Najednou vám do plánů neskáčou věci, s kterými nepočítáte - hledání ztracené botičky, když zrovna spěcháte s odjezdem, zvolání "Mamííííí, bobííííkáááá!", když máte narvaný nákupní košík k prasknutí a od záchodu jste 10 minut běhu a podobné srandy. Občas jsem si tak tréninkově střihla, že po odchodu z pokoje jsem "jako" něco zapomněla, jen abych mohla protočit oči a vrátit se zpět. A nabrat trošku toho zpoždění.

4. Nemusíte se nikoho každou chvilku ptát, jestli nepotřebuje čůrat. Hlídáte si jen svoji potřebu, což je poměrně osobozující. Vůbec ale nerozumím tomu, proč se na nás na letišti divně dívali, když jsem se muže ptala "Nechceš se skočit vyčůrat? Než se dostaneme do letadla a vzlítneme, tak to bude minimálně půl hodiny, abys to vydržel!"

5. Můžete dělat jen věci pro dospělé! Samozřejmě, že jsem na vodním skůtru uvažovala nad tím, jak by se Kýšovi mezi námi strašně líbilo a doteď myslím na to, jak by se mu v pouštních podmínkách líbíl výlet v jeepu. Protože plná očička písku jsou fakt k nezaplacení!

6. Čtete knihu a dialogy vám dávají smysl! Už žádné nesrovnalosti, typu:
Oheň osvětloval tři nahrbené postavy. Do bublání kotle zaskřípal tajemný hlas: „Mamííííííí, pustit Trtkááááááááááá, a posím toho s medvedem, jak dela ááááááááááá?“ Zavládlo ticho.
Po chvíli se ozval jiný hlas, který pojal roli mnohem civilněji:
„No, mně by se to docela hodilo příští úterý.“

7. Když vidíte rodiče, které s sebou mají děti, můžete se jen blaženě usmívat a dát si punch na důkaz toho, jak jste na to vyzráli! A následně se s nimi spřátelit, ptát se na jejich děti, popisovat to vaše. A taky jim třeba nabídnout, že je vezmete s sebou na pláž, ať si trochu odfrknou!

A teď už vážně - děsně jsme si to užili. A protože můj muž je opravdu šikovný, tak celou dovču natáčel a pak sestříhal. Myslím, že to video poví všechno!




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chci vidět kozy!

Uklidním vás hned na začátku, přísahám, nepůjde o kojení! Naši sousedi mají totiž opravdivé kozy, co mají rohy a mečí. Každý den se na ně chodíme s Kýšou dívat. Já už se naučila i obstojně mečet. Dokonce tak dobře, že občas když mečím, abych je vylákala z chlívku, tak sousedka křikne z okna „Lizina, drž hubu!“ Asi mi ale rozumí, protože vylezou a začnou se předvádět. Občas se trkají, což Kýšovi připadá prima. Někdy naráží do stromu (nevím proč, ale tvrdím mu, že si brousí rohy), což je ještě větší zábava. Nejvíc komické však je, když mu sežerou rukavici. To se smějí Kýša, Lizina i ta druhá koza. Já nikoli. To už bude třetí lichá. Nedávno jsme byli s mužem na pivu a já říkám našemu kozímu sousedovi „Teda sousede, ty vaše kozy jsou pěkně vyčůraný. Dneska chcalo a obě byly zalezlé v chlívku. Já tam mečím jak debil, jedna vystrčí hlavu, chvíli kouká, cosi zamečí a zaleze. Děs!“ „A rohlík si měla?“ No, neměla… Holt jim není dost dobrý, když se naučíte jejich jazyk. A zadarmo
Další informace

Milujeme zvířata...

...hlavně teda Kýša. Od chvil, kdy na ně pokřikoval a občas je pohladil nebo nakrmil přes plot uplynul nějaký čas. A tak jak dítě roste, tak se samozřejmě i zvyšují jeho nároky. Aktuálně nejoblíbenější jsou jednoznačně kočky. Bohužel je nedokáže efektivně chytat, tak to prostě odnáším já. Ono takovému MAMIIIIII ČIČIIIIIIIIIII CHYTIIIIIIIT se prostě nedá odolat. A to vše jen proto, aby jí pohladil očička... Se Zenem, což je našich kokr, zase nejradši jí, hezky pěkně jednou já, jednou ty. Nevím, co mu na těch granulích chutná, ale alespoň se učí rozdělit se o to, co má někdo jiný. Minulý týden zjistil, že existuje něco tak odporného, jako pavouk. A navíc po mně zdědil přesvědčení, že každý pavouk u sebe nosí nůž a představuje ohrožení života. Jeho PAVOU BOJIIII je víc než jasné. Nedávno měl svátek a dostal krásnou knížku s okénky, kde se schovávají zvířátka. To, že je pod jedním z nich pavouk jsem zjistila díky mohutnému škrcení, které po otočení následovalo. Nevím, jestli u dětí
Další informace

Boulus Kryštofus

V poslední době pozoruji, že dochází k neblahým změnám mého zdravotního stavu. Na noze, konkrétně přes celé lýtko se mi udělala celkem velká boule. Je dost těžká, takže zapříčiňuje pajdání a chodím jako hrabě de Peyrac. Při bližším ohledání jsem zjistila, že ta boule má hlavu, z ní mě hypnotizují 2 oči a často křičí "mama". Taky podezřele často mění barvy, podle toho, v jakých intervalech se stihne zasvinit jídlem, vytíráním pod postelí nebo hraním v trávě. Občas má taky nepříjemný pískový povrch, hlavně když dorazím z pískoviště. V průběhu dne mi ta boule putuje po celém těle. Usazuje se mi taky na boku, zřejmě aby vyvrátila palindrom kobyla má malý bok. V zádech pak cítím nepříjemné píchání. To jsem si alespoň myslela, že je to píchání. Teď už vím, že ta boule má ruce a na nich prsty. A ty umí štípat. Úplně nejhorší ale je, když mi doputuje až za krk. Způsobuje mi dočasnou slepotu, hluchotu, vypadávání vlasů a zcepenění krční páteře. Musím najít specialistu, který si
Další informace