Kýšmontě a my

Kryštof je chlap. Sice zatím mini, ale chlap. A jak víme, chlapi trpí na rýmičky. Jeho nachlazení u nás mají v zásadě stejný průběh. Začíná to v noci, kdy nás probudí divné zvuky. Tak divné, že jsem si poprvé myslela, že jsem v japonským hororu a hledala jsem na stropě tu malou holčičku s otočnou hlavou, co leze po čtyřech. Pak jsem ale zjistila, že má Kýša rýmu. Japonská holčička by byla lepší. DEN PRVNÍ Stává se ze mě jakási obdoba mojí babičky (na bolavý zuby kloktá rum), mojí prababičky (když něco ztratí, zaříkává svatého Antoníčka) a nejhorší varianty matky spjaté s přírodou tak, že ráno pobíhá po parku a objímá stromy (nic proti tomu, ale běžně jsem spíš za frndu pohlcenou konzumem). Takže prostříkávám jeho malý a plný nosík mořskou vodou, do aromalampiček leju kombinace olejíčků, o kterých by se mi v životě nesnilo (vyčteno ze stránek uztonikdynikdyvzivotenevyvetras.cz), mažu Kýšu ze vsech stran tymiánovou mastí (proč se mažou chodidla dodnes nechápu) a vařím tymiánový siru

Dialogy se nezakládají na skutečných událostech. Jakákoli podobnost s osobou ve vašem okolí je zcela náhodná. ONA: Lásen, co myslíš, co mu mám oblíct? ON: Je tam teplo, nech mu jen tričko. ONA: S dlouhým? ON: Ne, je tam fakt teplo. ONA: A tepláčky? ON: Je tam TEPLO! ONA: Takže kraťásky... Kýšo, nelítej a pojď si pro čepičku! ON: ??? ON: Zlato kde máš peněženku, dám ti tam papíry od auta. ONA: Asi na stole. ON: Na stole není. ONA: Tak to nevím... ON: Jak, nevím... ONA: Nevím, už jsem ji neviděla asi 4 dny. ON: Jak to myslíš, že si neviděla svoji peněženku 4 dny. ONA: No normálně... ON: Mluvíme oba o tý peněžence, co v ní máš karty, doklady... ONA: Tak já ji doma k ničemu nepotřebuju... Asi bude v nějaký kabelce. ON: A v jaký? ONA: No asi logicky v tý, co jsem měla naposledy, ne? ON:??? ONA: Lásko budeme brát golfky? ON: Ne, stejně v nich nechce sedět. ONA: A v čem bude spinkat? ON: Cestou tam nebo cestou zpět v autě. ONA: A co když bude unavenej tam? ON: Ve

Milý Ježíšku, letos mě čekají už druhé Vánoce a naši říkali, že se ti prý píše dopis a v něm má být, co si moc přeju. A protože neumím psát, tak ti za mě píše máma. Moc bych chtěl dostat kočičku! Měla by mít krásná očička, chobot jako slon a kromě uší by měla mít taky rohy, jo a bylo by prima, kdyby měla osm nohou jako pavouk, taky by mohla bečet, mečet, řehtat jako koník, štěkat, nezapomeň prosím na žábry a ploutve, protože když naši kočku hodím do vody, tak se jí to nelíbí, tak týhle aby se to líbilo. Bylo by prima, aby jí chutnaly kameny, tráva, kaštany, hlína a tak, no vždyť víš, čím krmím kočku co máme. Jo a když bude tak velká, že na ní budu moct jezdit, tak to bude úplně nejlepší! Dále bych si moc přál knížku. Stačí mi jedna, ale musí v ní být , všichni hrdinové z filmu Auta, traktor, kombajn, bagr, vozík, paprika, jablíčko, zmrzlina, brambory, vlk, karkulka, kočka, pes, kůň, kráva, prase, pavouk, koala, velryba, krokodýl, delfín, krab, koblížek, kamion, motorka, plameňák,