Úterní rána

Oblíbená Kýšova zábava (kromě přivádění maminky a tatínka do nemocnice – maminky na psychiatrii a tatínka na oddělení mozkových mrtviček) je koukání z okna. Kýša sedí na parapetu, já ho přidržuju a komentuju vše, co se venku děje. A určitě si dokážete představit ten šrumec, když má vaše dědina 130 obyvatel, včetně psů… V úterý je ale všechno jinak… V úterý jezdí popeláři!

Sedíme v okně a jsme připraveni! Dneska můžeme mluvit o štěstí, protože než přijeli ONI, viděli jsme 2 osobáky a z toho jeden na nás zablikal! A už přijíždí! Velké modré auto, borci v reflexních vestách s odhodlaným výrazem ve tváři, jak se blíží k naší popelnici plné posraných plen. A mávají!! A dokonce vylezl i řidič!!

Naše štěstí ale zdaleka nekončí… Přijíždí totiž traktor, následován druhým a jako bonus vidíme v dálce bagr… „To snad není možný, že máme takovou kliku!“ Čekání na bagr nám vyplňuje soused na kole, který už si o mně nejspíš myslí, že jsem totální stalker. Ale mává taky! „Kýšo, hele, soused si jede do krámu pro rumíček. Rychle mu udělej pápá!“


„A hele Kryštůfku, dole na dvorku sere pes!“ Lepší tečku jsme si za tím úterním ránem ani přát nemohli. Dneska bude parádní den!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chci vidět kozy!

První Vánoce

QUIET BOOK