Co z něho bude?

Začínáme se s manželem pomalu vzdávat naděje, že se z našeho Kryštofa stane chirurg/právník/profi sportovec/cokoli, co nám zajistí báječné stáří plné zahraničních dovolených a bezstarostných dnů. Naše dítě totiž, s největší pravděpodobností, bude vykonávat jedno z následujících povolání:

Popelář - kdykoli se dostane do kuchyně, začne si hrát s košem. Slovu hrát prosím rozmějte tak, že ho shodí a vytahuje z něj veškeré odpadky, které roztahává po kuchyni a ochutnává. Ve chvíli, kdy je mu toto zakázáno a odpad je navrácen tam, kde má být (totiž ne v jeho puse), hystericky se chytí koše, začne ho objímat a pusinkovat. No, budiž.... Říkáme si, že bude alespoň odolnější....

Opravář bílé techniky - Kýša ještě asi nepochopil, že domácí práce jsou vesměs otrava, která žere čas. A tak ten svůj je ve velké míře schopen strávit tím, že HODINY sedí před pračkou, otvírá dvířka, strká dovnitř hlavu, točí s kolečky a mačká čudlíky. Vše s výrazem MAMI, TATI, JÁ TOMU PŘESNĚ ROZUMÍM A VÍM, JAK TO FUNGUJE, TAK MĚ TADY NEPOUČUJTE, ŽE MŮŽU NĚCO URVAT, PROTOŽE KDYŽ SE TO STANE, TAK JÁ TO OPRAVÍM. O tom, že vyndavat nádobí z myčky (ideálně ještě neumyté) je opravdová zábava mě asi nikdy nepřesvědčí (pro mě to totiž znamená ho několikrát za den převlékat a pak v jeho milované pračce několikrát týdne prát jeho mastná trička)!

Florista - zatím je úplně jedno, co je to za kytku. Žere všechny. Nutno dodat, že florista se stává i ze mě, protože jakmile něco sežere, musím se přesvědčit, že ta zeleň není jedovatá a není zatím důvod volat záchranku.

Topenář - kolečka na radiátorech, to je něco! Většina z nich je teda tak zarezlá, že s nimi nejde otáčet. A díky Bohu za to! Protože jinak bychom doma měli buď saunu nebo by teplota atakovala minima za polárním kruhem. Modlím se, aby vize tohoto povolání nebyla zmařena tím, že si o ten radiátor jednou rozrazí hlavu...

Opravář náklaďáků - jeho děda tohle povolání dělal a tak ho od toho zrazuje, ale ten lump si prostě nedá říct! Není přeci zábava s autem jezdit, nakládat kostičky nebo si s ním jen tak hrát. Musí ho otočit (nejlépe tak, že se korbou majzne přes bradu a pak ječí jako tur), čučet na podvozek a strkat prstíky do všech děr.


Takže sbohem bezstarostné stáří a trávení zimních svátků na Floridě, jdeme si s manželem založit penzijko!!!!!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chci vidět kozy!

Uklidním vás hned na začátku, přísahám, nepůjde o kojení! Naši sousedi mají totiž opravdivé kozy, co mají rohy a mečí. Každý den se na ně chodíme s Kýšou dívat. Já už se naučila i obstojně mečet. Dokonce tak dobře, že občas když mečím, abych je vylákala z chlívku, tak sousedka křikne z okna „Lizina, drž hubu!“ Asi mi ale rozumí, protože vylezou a začnou se předvádět. Občas se trkají, což Kýšovi připadá prima. Někdy naráží do stromu (nevím proč, ale tvrdím mu, že si brousí rohy), což je ještě větší zábava. Nejvíc komické však je, když mu sežerou rukavici. To se smějí Kýša, Lizina i ta druhá koza. Já nikoli. To už bude třetí lichá. Nedávno jsme byli s mužem na pivu a já říkám našemu kozímu sousedovi „Teda sousede, ty vaše kozy jsou pěkně vyčůraný. Dneska chcalo a obě byly zalezlé v chlívku. Já tam mečím jak debil, jedna vystrčí hlavu, chvíli kouká, cosi zamečí a zaleze. Děs!“ „A rohlík si měla?“ No, neměla… Holt jim není dost dobrý, když se naučíte...
Další informace

První Vánoce

Vánoce s dítětem skutečně dostanou úplně nový rozměr! A ten začíná už mnoho dní, před Štědrým dnem.... Samozřejmě z vyprávění vím, jak to s dětmi o Vánocích je. "Pomáhají" při pečení cukroví, tahají za stromek, až spadne a začne hořet, nezajímají je dárky, ale papír a krabice a tak dále, a tak dál... Musím uznat, že nás Kýša překvapil.... Babička už si umyla okna. Debata na téma, jestli to má cenu, když je přes ně ještě vidět, případně že se přes ně dají stáhnout žaluzie samozřejmě nemá cenu. A tak máme čistá okna. Asi tak 20 minut. Oblíbená zábava našeho potomka totiž je stát na parapetu (samozřejmě pod ohledem dospělé osoby) a koukat z okna. A přitom ta okna lízat a patlat rukama (nejlépe od kukuřičných křupek, které zatvrdnou a je nutné je odsekat majzlíkem). No řekni babi, mělo to cenu??? Myslím, že na to, aby mi náš jedenáctiměsíční pomáhal péct cukroví, je ještě brzy. Pravděpodobně by si slepil střeva tunou těsta a zažil by první rumovou opici. Takže si hraje n...
Další informace

QUIET BOOK

Tak jsem se do toho dala. Já šiju! Jako fakt! Stříhám, obšívám, zažehluju, šiju a takový ty kravinky kolem... Ale musím vám říct, že to jde dost pomalu, protože se mi do toho pořád někdo sere... ZTRACEČJEHEL - to je dost nebezpečnej skřet. Ztrácí jehly a to nejlépe v jediném koberci, který doma máme. Má sice asi metr čtvereční, ale zato dost dlouhý chlupy. Takže jsem konečně pochopila, jaký to je, hledat jehlu v kupce sena! Jen doufám, že se ze škodiče časem nestane jehelníček. MUCHLONIT - moc zábavnej pán. Zasahuje zhruba každý druhý steh a jeho dobrodiní spočívá v tom, že mi udělá uzel na niti před tím, než ho udělat chci. Dost zdržuje, ale na druhou stranu páchá nejmenší škodu. KŘIVOSTŘIHAČ - nikdy ho nepochopím. Tenhle týpek totiž zaviní to, že i když chci ustřihnout z A4 pruh o šíři A4, tak to nikdy nevyjde. Jeho vina je taky to, že všechny zvířátka vypadají jako postižená, protože mají nesouměrné hlavičky, každou packu jinou a to ani nemluvím o tom, že trpí brutální skolióz...
Další informace