Bylo, nebylo...

... spíš musím konstatovat, že nebylo. Opravdu hodně jsem se těšila, jak budu Kýšovi vyprávět pohádky. A začala jsem co nejdřív to šlo! Jenže ouha... Jaké bylo nemilé zjištění, že si je vlastně nepamatuju!

O perníkové chaloupce
OK, jsou tam určitě dvě děti a ježibaba, která žije v perníkovém domku někde v lese. Jak se ale sakra dostaly ty děti do lesa? Možná zabloudily... Je to ta pohádka, co v ní ten kluk hází drobky a leze na strom? Ježiši.... Zkusím něco jiného!

O červené Karkulce
No tak to je úplně jasný! Konkrétně do chvíle, než se má na scéně objevit myslivec... Jak se k tomu babiččinu domu vlastně dostal? Óóóóó jéééé, ještě štěstí, že to dítě z toho nemá rozum. No nic, pomůžu si sojkou práskačkou z Krakonoše. A jak se zbavit toho vlka.... To, že z břicha vylezou Karkulka s babičkou je málo morbidní, tak ho ještě zastřelíme. Dobrý, je mrtvej! A babička má před postelí krásnou novou šedou kožešinku!

O Sněhurce a sedmi trpaslících
A hned na začátku je tu problém.... Jak se ty skřítkové jsmenovali? Teda pardon, trpaslíci... Zjišťuju, že se mi vybaví jediná jména, a ty patří Gumídkům, takže nic....

O třech medvědech

Je tam holčička, to bezpochyby. Jmenuje se Alenka (nebo Terezka?, Barča?, Kvido?). Jí medvědům z misky a spí v jejich postýlkách (fůůůůůj!!!!!). Ale jak se tam sakra dostala a co bude potom, až na ní přijdou, to těžko říct. Takže opět krátká, úderná a dost morbidní povídačka. Z našeho dítěte vyroste vrah a bude to vina matky, která neuměla vyprávět pohádky. Ještě klika, že máme knížky a internet. Jinak by byl chudák absolutně pohádkově nevzdělanej!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chci vidět kozy!

Uklidním vás hned na začátku, přísahám, nepůjde o kojení! Naši sousedi mají totiž opravdivé kozy, co mají rohy a mečí. Každý den se na ně chodíme s Kýšou dívat. Já už se naučila i obstojně mečet. Dokonce tak dobře, že občas když mečím, abych je vylákala z chlívku, tak sousedka křikne z okna „Lizina, drž hubu!“ Asi mi ale rozumí, protože vylezou a začnou se předvádět. Občas se trkají, což Kýšovi připadá prima. Někdy naráží do stromu (nevím proč, ale tvrdím mu, že si brousí rohy), což je ještě větší zábava. Nejvíc komické však je, když mu sežerou rukavici. To se smějí Kýša, Lizina i ta druhá koza. Já nikoli. To už bude třetí lichá. Nedávno jsme byli s mužem na pivu a já říkám našemu kozímu sousedovi „Teda sousede, ty vaše kozy jsou pěkně vyčůraný. Dneska chcalo a obě byly zalezlé v chlívku. Já tam mečím jak debil, jedna vystrčí hlavu, chvíli kouká, cosi zamečí a zaleze. Děs!“ „A rohlík si měla?“ No, neměla… Holt jim není dost dobrý, když se naučíte...
Další informace

První Vánoce

Vánoce s dítětem skutečně dostanou úplně nový rozměr! A ten začíná už mnoho dní, před Štědrým dnem.... Samozřejmě z vyprávění vím, jak to s dětmi o Vánocích je. "Pomáhají" při pečení cukroví, tahají za stromek, až spadne a začne hořet, nezajímají je dárky, ale papír a krabice a tak dále, a tak dál... Musím uznat, že nás Kýša překvapil.... Babička už si umyla okna. Debata na téma, jestli to má cenu, když je přes ně ještě vidět, případně že se přes ně dají stáhnout žaluzie samozřejmě nemá cenu. A tak máme čistá okna. Asi tak 20 minut. Oblíbená zábava našeho potomka totiž je stát na parapetu (samozřejmě pod ohledem dospělé osoby) a koukat z okna. A přitom ta okna lízat a patlat rukama (nejlépe od kukuřičných křupek, které zatvrdnou a je nutné je odsekat majzlíkem). No řekni babi, mělo to cenu??? Myslím, že na to, aby mi náš jedenáctiměsíční pomáhal péct cukroví, je ještě brzy. Pravděpodobně by si slepil střeva tunou těsta a zažil by první rumovou opici. Takže si hraje n...
Další informace

QUIET BOOK

Tak jsem se do toho dala. Já šiju! Jako fakt! Stříhám, obšívám, zažehluju, šiju a takový ty kravinky kolem... Ale musím vám říct, že to jde dost pomalu, protože se mi do toho pořád někdo sere... ZTRACEČJEHEL - to je dost nebezpečnej skřet. Ztrácí jehly a to nejlépe v jediném koberci, který doma máme. Má sice asi metr čtvereční, ale zato dost dlouhý chlupy. Takže jsem konečně pochopila, jaký to je, hledat jehlu v kupce sena! Jen doufám, že se ze škodiče časem nestane jehelníček. MUCHLONIT - moc zábavnej pán. Zasahuje zhruba každý druhý steh a jeho dobrodiní spočívá v tom, že mi udělá uzel na niti před tím, než ho udělat chci. Dost zdržuje, ale na druhou stranu páchá nejmenší škodu. KŘIVOSTŘIHAČ - nikdy ho nepochopím. Tenhle týpek totiž zaviní to, že i když chci ustřihnout z A4 pruh o šíři A4, tak to nikdy nevyjde. Jeho vina je taky to, že všechny zvířátka vypadají jako postižená, protože mají nesouměrné hlavičky, každou packu jinou a to ani nemluvím o tom, že trpí brutální skolióz...
Další informace