Nebezpečí - dítě veřejné

S tím, jak roste slovní zásoba našeho potomka, se zároveň exponenciálně zvyšuje riziko trapných chvil na veřejnosti. V čekárně u pediatra bývá velká sranda a obecně platí, že čím víc dětí, tím líp! Navíc ten pocit, že nevíte, co si odtamtud odnesete, je prostě boží!
K: Dobýýýý den! Mamíííí, už půjdeme dovnitř?
Zcela nedbaje fronty před námi se hrne ke dveřím a jediné, co ho dokáže zadržet je televize s Krtkem. Bohužel končí, ale sedá si ke mně a do hledáčku se mu dostává sympatická maminka s holčičkou. Chudák…

K: Mamíííí? To je paní?
J: Ano, to je paní.
K: A to je holčičta?
J: Ano, to je holčička. Má náušničky, vidíš?
K: Jo, to je jato Taolína. Je to Taolína?

Sestřenka Karolínka je ekvivalentem všech mimin s náušnicemi a také všech dětí, které ještě nemají zuby.

K: Holčičto seš Taolína?
J: Kýšo, holčička ještě neumí mluvit, je to ještě miminko.
K: Paní, je to Taolína?
P: Není, je to Eliška. A jakpak se jmenuješ ty?
K: Tyštůfet.
K: Mami, má šulina? Holčičto, máš šulina?

Ježiši…. Paní se začíná kuckat smíchy a čeká, jak si poradím. A že v tom umím chodit!

J: Kýšo, mají holčičky šulina?
K: Nemají.
J: A je tohle holčička?
K: Ano, má náušničty.
J: A má teda šulina?
K: Ne, holty nemaj šulina.
J: Tak vidíš! Navíc holčička ještě neumí mluvit, tak ti to nemůže říct.
K: Hmmmm. Chudát, nemluví a ještě nemá šulina.

Dle výrazu soudím, že tohle paní nečekala. No nic, odebírá se dovnitř a my jsme osaměli. Nejvyšší čas rozebrat, že ani paní doktorka a sestřička nemají šulina. Preventivně. Kdyby ho náhodou napadlo se zeptat přímo v ordinaci. Stážistku jsem tam teda nečekala….


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Chci vidět kozy!

Uklidním vás hned na začátku, přísahám, nepůjde o kojení! Naši sousedi mají totiž opravdivé kozy, co mají rohy a mečí. Každý den se na ně chodíme s Kýšou dívat. Já už se naučila i obstojně mečet. Dokonce tak dobře, že občas když mečím, abych je vylákala z chlívku, tak sousedka křikne z okna „Lizina, drž hubu!“ Asi mi ale rozumí, protože vylezou a začnou se předvádět. Občas se trkají, což Kýšovi připadá prima. Někdy naráží do stromu (nevím proč, ale tvrdím mu, že si brousí rohy), což je ještě větší zábava. Nejvíc komické však je, když mu sežerou rukavici. To se smějí Kýša, Lizina i ta druhá koza. Já nikoli. To už bude třetí lichá. Nedávno jsme byli s mužem na pivu a já říkám našemu kozímu sousedovi „Teda sousede, ty vaše kozy jsou pěkně vyčůraný. Dneska chcalo a obě byly zalezlé v chlívku. Já tam mečím jak debil, jedna vystrčí hlavu, chvíli kouká, cosi zamečí a zaleze. Děs!“ „A rohlík si měla?“ No, neměla… Holt jim není dost dobrý, když se naučíte...
Další informace

První Vánoce

Vánoce s dítětem skutečně dostanou úplně nový rozměr! A ten začíná už mnoho dní, před Štědrým dnem.... Samozřejmě z vyprávění vím, jak to s dětmi o Vánocích je. "Pomáhají" při pečení cukroví, tahají za stromek, až spadne a začne hořet, nezajímají je dárky, ale papír a krabice a tak dále, a tak dál... Musím uznat, že nás Kýša překvapil.... Babička už si umyla okna. Debata na téma, jestli to má cenu, když je přes ně ještě vidět, případně že se přes ně dají stáhnout žaluzie samozřejmě nemá cenu. A tak máme čistá okna. Asi tak 20 minut. Oblíbená zábava našeho potomka totiž je stát na parapetu (samozřejmě pod ohledem dospělé osoby) a koukat z okna. A přitom ta okna lízat a patlat rukama (nejlépe od kukuřičných křupek, které zatvrdnou a je nutné je odsekat majzlíkem). No řekni babi, mělo to cenu??? Myslím, že na to, aby mi náš jedenáctiměsíční pomáhal péct cukroví, je ještě brzy. Pravděpodobně by si slepil střeva tunou těsta a zažil by první rumovou opici. Takže si hraje n...
Další informace

QUIET BOOK

Tak jsem se do toho dala. Já šiju! Jako fakt! Stříhám, obšívám, zažehluju, šiju a takový ty kravinky kolem... Ale musím vám říct, že to jde dost pomalu, protože se mi do toho pořád někdo sere... ZTRACEČJEHEL - to je dost nebezpečnej skřet. Ztrácí jehly a to nejlépe v jediném koberci, který doma máme. Má sice asi metr čtvereční, ale zato dost dlouhý chlupy. Takže jsem konečně pochopila, jaký to je, hledat jehlu v kupce sena! Jen doufám, že se ze škodiče časem nestane jehelníček. MUCHLONIT - moc zábavnej pán. Zasahuje zhruba každý druhý steh a jeho dobrodiní spočívá v tom, že mi udělá uzel na niti před tím, než ho udělat chci. Dost zdržuje, ale na druhou stranu páchá nejmenší škodu. KŘIVOSTŘIHAČ - nikdy ho nepochopím. Tenhle týpek totiž zaviní to, že i když chci ustřihnout z A4 pruh o šíři A4, tak to nikdy nevyjde. Jeho vina je taky to, že všechny zvířátka vypadají jako postižená, protože mají nesouměrné hlavičky, každou packu jinou a to ani nemluvím o tom, že trpí brutální skolióz...
Další informace